Vědomý pohyb, ale jak začít? Třeba takto…

Patrně nejjednodušší a nejlepší zážitek vědomého pohybu je popsán v mnoha knihách, i když většinou s jiným a také důležitým záměrem:

 Pohodlně si sedněme s rovnou páteří, několikrát se zhluboka nadechneme a vydechneme a pak jen sledujeme vlastní dech.

Jednoduché, že?

Nebo ne? 

Jakmile totiž necháme tělo, aby jen dýchalo a sledujeme jak to vlastně je, má naše mysl tendenci dech ovládat a kontrolovat – a ejhle, chybka…

 Máme sledovat, nikoli ovlivňovat…

:- )

No, tak znovu…

A ještě jednou ….

 Tak vidíte, zdánlivě malý pohyb – nádech a výdech, a kolik problémů nám to dělá, když mu věnujeme pozornost…

A to je jen začátek.