Vědomý pohyb, ale jak začít? Třeba takto…
Patrně nejjednodušší a nejlepší zážitek vědomého pohybu je popsán v mnoha knihách, i když většinou s jiným a také důležitým záměrem:
Pohodlně si sedněme s rovnou páteří, několikrát se zhluboka nadechneme a vydechneme a pak jen sledujeme vlastní dech.
Jednoduché, že?
Nebo ne?
Jakmile totiž necháme tělo, aby jen dýchalo a sledujeme jak to vlastně je, má naše mysl tendenci dech ovládat a kontrolovat – a ejhle, chybka…
Máme sledovat, nikoli ovlivňovat…
:- )
No, tak znovu…
A ještě jednou ….
Tak vidíte, zdánlivě malý pohyb – nádech a výdech, a kolik problémů nám to dělá, když mu věnujeme pozornost…
A to je jen začátek.